Kontrola sankčních seznamů — EU, OFAC a OSN screening

Kontrola sankčních seznamů se v českém compliance prostředí potkává s AML povinnostmi, mezinárodními sankčními režimy a interním řízením rizik. Povinná osoba podle zákona č. 253/2008 Sb. potřebuje vědět, zda klient, jeho statutární orgán, skutečný majitel nebo osoba zapojená do transakce není na sankčním seznamu. Screening není formalita určená jen bankám. U firemních klientů se může týkat advokátní transakce, realitního obchodu, účetní služby i daňového poradenství.

Kdy je screening povinný

V AML procesu je sankční kontrola přirozenou součástí identifikace a kontroly klienta podle § 7 až § 9 AMLZ. Povinná osoba má zjistit, s kým obchoduje, kdo klienta ovládá a zda obchod nevyvolává riziko legalizace výnosů nebo financování terorismu. Sankční shoda je zásadní rizikový signál, protože může znamenat zákaz poskytnutí plnění, zmrazení majetku nebo povinnost dalšího postupu podle sankčních předpisů. Screening má smysl provést před navázáním vztahu, před významnou transakcí a při změně relevantních osob.

U dlouhodobého vztahu nestačí jednorázová kontrola při onboardingu. Sankční seznamy se mění a firma může změnit jednatele, společníka nebo skutečného majitele. Proto se screening často propojuje s monitoringem změn ve firmě. Jakmile se změní osoba nebo vlastnický článek, dává smysl znovu posoudit, zda nová osoba nevyvolává sankční nebo AML riziko.

Které seznamy se kontrolují

Pro českou praxi je základním zdrojem EU Consolidated Financial Sanctions List, protože sankce Evropské unie jsou přímo relevantní pro osoby působící v České republice. Dále se běžně sleduje UN Consolidated List, která shrnuje sankce Rady bezpečnosti OSN. Podle rizikového profilu transakce se přidává OFAC SDN, tedy seznam Office of Foreign Assets Control ve Spojených státech. OFAC nemusí být pro každou českou transakci stejný právní režim jako unijní sankce, ale může být důležitý u dolarových plateb, amerických vazeb, bankovních pravidel nebo skupin působících mezinárodně.

Důležité je odlišit přesnou shodu od možné shody. Jméno osoby nebo název firmy může být podobný, transliterovaný nebo neúplný. Správný postup proto porovnává dostupné identifikátory, datum narození, adresu, zemi, vazby a další údaje. Výsledek má být uložen s datem kontroly a použitým zdrojem, aby bylo později jasné, co bylo prověřeno.

Jak se screening provádí a jaká jsou rizika opomenutí

Praktický screening začíná seznamem osob a subjektů: klientská firma, statutární orgány, osoby jednající na základě plné moci, skuteční majitelé a podle povahy obchodu také protistrany. Automatický nástroj může zrychlit vyhledání shod a sjednotit formát záznamu, ale finální vyhodnocení možné shody musí zohlednit kontext. Pokud existuje podezření na skutečnou sankční shodu, pokračování v transakci bez vyjasnění může znamenat právní, reputační i obchodní riziko.

Opomenutí sankční kontroly se obvykle neprojeví jen jako administrativní chyba. Může vést k porušení sankčních zákazů, neprovedení zesílené kontroly klienta nebo chybějící auditní stopě při následném dotazu regulátora, banky nebo obchodního partnera. Proto je vhodné mít screening jako opakovatelný krok v DD reportu a navázat jej na širší AML kontrolu firmy.