AML pro účetní podle zákona č. 253/2008 Sb.

Povinnosti účetních dle AMLZ

Účetní se může stát povinnou osobou podle § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 253/2008 Sb., pokud podnikatelsky poskytuje služby účetního poradce, vedení účetnictví, vedení daňové evidence nebo související poradenské činnosti. Praktický dopad není v tom, že by každé zaúčtování faktury automaticky znamenalo vysoké AML riziko. Povinnost vzniká z postavení poskytovatele profesionální služby, který může vidět strukturu transakcí, původ prostředků, ekonomický smysl operací a osoby ovládající klienta dříve než běžný obchodní partner.

Základním úkonem je identifikace a kontrola klienta podle § 7 až § 9 AMLZ. U právnické osoby nejde pouze o opsání názvu a sídla. Účetní má rozumět tomu, kdo za společnost jedná, kdo je skutečným majitelem, zda struktura odpovídá deklarované činnosti a zda transakce zapadají do profilu klienta. § 9 odst. 2 navíc počítá s průběžným sledováním obchodního vztahu. Pokud účetní dlouhodobě vede agendu, má řešit změny v jednatelích, sídle, společnících, insolvenčních událostech nebo sankčních rizicích.

Typický rizikový scénář

Typickým příkladem je založení nebo převzetí společnosti Vzorová s.r.o. pro klienta, který chce rychle rozjet obchodní činnost a žádá účetní kancelář o nastavení účetnictví, mzdové agendy a dokladového toku. Samotné založení s.r.o. není podezřelé. Riziko vzniká ve chvíli, kdy klient nechce vysvětlit původ vstupního kapitálu, používá řetězec spřízněných firem, uvádí virtuální sídlo bez vazby na provoz, často mění jednatele nebo požaduje účtování služeb bez zřejmého ekonomického obsahu.

Účetní v takové situaci nemusí nahrazovat policii ani finanční analytický úřad. Musí však mít podklady, proč klienta považuje za přijatelný nebo zvýšený risk, a musí umět doložit, že provedla přiměřenou kontrolu. U Vzorová s.r.o. to typicky znamená ověření existence v registru, kontrolu statutárních orgánů, zjištění skutečného majitele, kontrolu insolvence a sankčních seznamů a stručný popis toho, zda účel spolupráce odpovídá známým informacím.

Jak DD report pokrývá KYB úkon

Due diligence report pro účetní použití slouží jako pracovní KYB záznam. Spojuje identifikační údaje firmy, statutární orgány, vlastnické vazby, insolvenční signály, DPH kontext, adresní signály a sankční screening do jednoho podkladu. Výstup nenahrazuje interní AML směrnici ani individuální právní úsudek, ale pomáhá standardizovat část kontroly klienta podle § 9 AMLZ.

V praxi může účetní uložit report ke složce klienta, doplnit vlastní poznámku k účelu obchodního vztahu a nastavit monitoring změn. Pokud se u Vzorová s.r.o. později změní jednatel, sídlo nebo se objeví insolvenční událost, průběžná kontrola nestojí jen na ručním pamatování. K dalšímu kontextu k technické stránce českého compliance lze využít také článek o MCP serveru pro české compliance.

Související technický kontext k českým compliance zdrojům popisuje článek o MCP serveru pro české compliance. Výstup z reportu je potřeba vždy zasadit do vlastní AML směrnice, rizikového hodnocení a konkrétního obchodního vztahu.

Zpět na obecný přehled AML kontroly firmy.